pirate-1105787_960_720
Nerisa

Nerisa

Zástupné styly – škodí nám i pomáhají

Zástupný styl, jak už název napovídá, je takový styl, který zastupuje náš skutečný styl – neboli nosíme jej místo něho. Ten styl nemusí být jeden, může jich být víc. Většinou má zástupný styl některé charakteristiky našeho skutečného stylu, ale prostě to není “ono”. Jindy vzniká jaksi nezávisle na něm, ať už díky rodině a vrstevníkům nebo obrazu v médiích. Zkrátka můžeme mít styl, který s naším skutečným nijak nesouvisí, protože je to maska, kterou nosíme. Chceme působit jako někdo, kdo ten zástupný styl má jako opravdový. Stejně to podvědomě většina lidí pozná, že to jen hrajeme, i když nebudou vědět, co jim na vás nesedí. Dnes se chci ale zaměřit na zástupné styly, které vycházejí z určité části/esence našeho stylu a “svádí nás z cesty” za nalezením našeho stylu.

Zástupný styl podobný našemu stylu

Styl většiny lidí je smíšený. Není to jeden konkrétní jednoznačný styl, jako třeba čistě elegantní, ale má v sobě i prvky jiných stylů nebo stylových esencí. Například můžeme mít elegantní dámu, která se inspiruje minulostí a neobejde se bez klobouků, rukaviček, lodiček, perel a třeba i nějakých retro-šatů – a pak jinou elegantní dámu, která nosí kostýmky, halenky a buduje kariéru spíše než domácí hnízdo. Každý je totiž jiný. A tak se může stát, že se najdete v nějakém tom obecném stylu a začnete se v něm oblékat. Problém je, že když elegantní žena neví jaký typ elegantní ženy je, tak nosí střídavě všechny typy elegantního oblečení, takže má takový elegantní chaos. Je v tom část jejího skutečného stylu – ona opravdu je elegantní – ale chybí ta další složka, která jej více specifikuje a vyčlení to “její” od toho “jiných dam”.

Řekněme, že se zhlédne v některé hodně běžné větvi elegantního stylu, která obsahuje něco, co s její povahou vůbec nekoresponduje. Například je ta elegantní domácí pečovatelka a bude se oblékat jako elegantní kariéristka. Místo šatů, které by k ní seděly líp, bude nosit třeba kalhotové kostýmky. Vtip je v tom, že jí to bude i tak slušet. Když se sportovní děvče navlékne do načančaných romantických šatů, bude vypadat směšně. Když se ale sportovní country-děvče navlékne do moderně-sportovního oblečení, bude vypadat dobře. Zástupný styl, který je střípkem našeho stylu, nám sluší. Proto je nejen zástupný, ale také zaměnitelný – alespoň na první, povrchní dojem.  V tom je to celé ošemetné. Můžeme si myslet, že nosíme ten správný styl, protože v něm vypadáme dobře. Ale není to nutně tak. Protože to může být jen součást onoho našeho stylu, ne přímo on.

Jelikož má každý nějaký smíšený styl, může se mu stát, že ve snaze najít ten svůj styl si vyzkouší stylů několik. Ironicky třeba i ty styly, které jsou součástí toho jeho skutečného. Můžou být například tři. Má třísložkový styl, který je určitou jedinečnou kombinací těchto tří složek, tří stylů, esencí. Pro demonstraci zjednoduším a vrátím se k elegantní paní. Tato elegantní paní je jinová a její hlavní stylová složka je elegantní/esence řádu. K tomu má druhou složku, esenci lásky, je tedy i trochu romantická. Tato romantičnost se projevuje třeba v tom, že jsou pro ni lepší šaty a sukně. Třetí esence je minulost, je v ní něco nostalgického, starého a zasněného. Tedy je elegantní romantička s kapkou stáří. Měla by volit věci, které jsou primárně elegantní, ale mají v sobě i něco starého a ověřeného a něco velmi ženského, romantického. To je její kombinace. Paní ale zatím nosí jiný elegantní styl, třeba ty kalhotové kostýmky. Cítí, že to není ono, sice jí to sluší, ale začne jí připadat, že to není pro ni. Tak místo, aby upravila svůj pohled na elegantní styl udělá co? Skočí rovnýma nohama do stylu romantického.

Paní zahodí kalhotové kostýmky a pořídí si šaty, ale jaké šaty! Růžové, volánky, … její doteď utlačovaná ženská romantická složka se rozjede naplno. Místo, aby byla elegantní s trochou romantiky, je romantická – třeba ta nejněžnější, nejrůžovější, protože i romantický styl má podtypy a buď zvolí jeden určitý nebo má chaos. Asi už správně tušíte, že zase střelila vedle, že romantický styl je pro ni zástupný, protože ho v sobě trochu má, ale není primárně romantička a už vůbec ne ta něžňoučká růžovoučká.

Po čase paní ta přemíra romantiky unaví a bude se chtít uklidnit, tak zapluje do jednoduchého přírodně-historického stylu. Ten už jí bude slušet méně, protože ho má jen trochu, ale i tak půjde. Přesto ani v jednom z těchto zástupných stylů nebude spokojená a pořád bude hledat něco víc. Protože neví, že je musí vhodně zkombinovat, ne se vecpat jen do jednoho z nich a při tom vecpání ještě nabrat další styly. Ono je totiž mnoho stylů na první pohled vzájemně zaměnitelných. Třeba žena s esencí temnoty může nosit temné romantické oblečení, ale také může nosit temné rockové, jangové oblečení. Pokud je jinová, rockový styl je pro ni zástupný. Pokud jangová, sáhla vedle s krajkami. Doufám, že teď už trochu chápete, jak to s těmi zástupnými styly je.

Zástupný styl jiný než náš styl

Vzato do největší obecnosti, každá jinová žena vypadá dobře v každém jinovém stylu. Stejně tak je to se ženami jangovými. Pokud si jangová žena vezme něco hodně jinového, vypadá směšně. Pokud si hodně jinová žena vezme něco jangového, úplně se v tom ztratí. Přesto nestačí jen nosit něco jinového nebo něco jangového, protože ta stylová škála je mnohem, mnohem větší a je škoda se omezit na něco, co ujde, když můžeme nosit něco, co je pro nás perfektní. Ale někdy to děláme. Někdy se rozhodneme nosit styl, který k nám nepatří, dokonce nám ani nesluší a to vše jen proto, že se nám nelíbí náš skutečný styl a kým skutečně jsme – nebo se nelíbí našemu okolí. Maminky jsou v tomto velmi vlivné, od malička nám vštěpují, co je hezké a co není. Hlavně ty autoritativní maminky.

Druhý případ je, když si nějakou roli na čas osvojíme záměrně. Pokud pracujeme ve firmě, která vyžaduje určitý dress-code, tak se musíme oblékat podle něj a přebíráme roli, kterou nám firma určila, bez ohledu na to, jestli se pro ni (a ono oblečení) hodíme. Nebo když žádáme o určité místo, chceme zapadnout do určité společnosti, příp. to vyžaduje určitá událost, tak se oblékáme zcela jinak, než je nám vlastní. Tady je zástupný styl vyloženě barevnou maskou, pod kterou se schováváme. Někdy nám ani nepadne. Schválně se zkuste na plese dívat, kteří muži se pro obleky narodili a které přes oblek málem ani nevidíte. Ono je to z části i nevhodnou volbou velikosti, ale to už bývá důsledkem povahy. Akurátní elegantní muž, jaký nosí obleky, si prostě nikdy nekoupí nepadnoucí oblek. On ho musí mít perfektní.

Ve snaze zastat určitou roli, oblékat se a chovat se podle ní, ztrácíme sami sebe a plýtváme svými talenty, zvláštností, osobností. Proto bychom si vždy měli uvědomovat, kdy je námi nošené oblečení jen zástupné a kdy jsme to opravdu my.

Jak lze zástupný styl pozitivně využít

Abych na zástupné styly jen “nenadávala”, chci uvést několik případů, kdy můžeme z existence zástupných stylů skvěle těžit. Především tím tedy myslím ty zástupné styly, které jsou podobné našemu pravému stylu a mají s ním společné některé prvky.

  1. Divadelní a jiná role. Pokud potřebujeme z jakéhokoli důvodu něco sehrát, zástupný styl je výborným kostýmem. Herci z povolání by měli vědět, že oblečení pro jejich nejlepší/nejpřirozenější role je často z oblasti zástupného oblečení. Protože pokud v sobě herec má styl sportovní, dokáže zahrát jakýkoli archetyp sportovního stylu a jakékoli oblečení v tomto stylu na něm bude vypadat docela dobře. Čím více máme totiž nějaký styl v sobě obsažený, tím lépe dokážeme chápat a hrát i jeho různé podoby. Stejně tak pokud máte v úmyslu na partnerovy rodiče sehrát dokonalou manželku (ne, že bych takovou manipulaci doporučovala, ale byla by škoda to nezmínit), mnohem lépe vám uvěří, když k tomu využijete styl obsahující některou z vašich přirozených složek. Třeba ta elegantní kariéristka co kupuje pouze polotovary nahodí něžnější elegantní oblečení a většina lidí nepozná, že je to jen role.
  2. Událost vyžadující určitý styl oblečení. Např. pokud jdete na ples a váš styl neoplývá zrovna atributy společenského oděvu, můžete si vypůjčit společenské oblečení zástupného stylu, který je podobný vašemu. Jste-li ostřílený rocker nosící zásadně otrhané džíny a musíte si protentokrát rebelii odpustit, sáhnete nejspíše po něčem, co je společensky vhodné, ale má to určitou ostrost. Dobrý je třeba dramatický styl. Místo křiváku si vezme sako s výraznými ostrými hranami (na kapsách, límci, …). Nebudete to sice úplně vy, ale bude to vhodné a zároveň v tom bude něco z vaší povahy, budete trochu vyčnívat. Nebo třeba přírodně/bohémská žena, která nosí dlouhé bavlněné sukně, musí na zkoušku na vysokou školu, kde se očekává elegantní oblečení. Je jedno, jestli studuje bohemistiku nebo právo, dress-code je všude stejný. Co si tedy vezme? Třeba volnější společenské béžové kalhoty a k nim bílou volnější halenku, nikoli s kapsami a límci v pánském stylu, ale jemnější. Bude taková ležérní. Zkrátka pokud ve vašem stylu žádné oblečení na určitou událost, profesi nebo činnost není, hledejte u co nejpodobnějších stylů. Pro jednou tu nedokonalost přežijete. Úlitba společenskému řádu.
  3. Vaše oblečení prostě není k sehnání. Pokud svůj šatník budujete už dva roky a jde to ztuha, neboť v obchodech nenalézáte vhodné kousky ve svém stylu, neumíte šít, umíte to, ale vhodné látky nejsou, nemáte dost peněz na echt drahou značku, která jako jediná váš styl oblečení má… zástupný styl je asi jediná volba, jak to zvládnout, alespoň na čas, než zjistíte, jak tyto překážky překonat. Třeba nákupem v zahraničí, tím, že se šít naučíte nebo seženete švadlenu, začnete více vydělávat, atd. Hlavní je vědět, že tohle nejste vy a nenalhávat si, že ano. Věci jsou jak jsou, občas není snadné najít vhodné oblečení, tak můžete sáhnout po jiném, příbuzném stylu. Třeba po jiném podtypu vašeho hlavního stylu. Každopádně doporučuji to nevzdávat a snažit se překážky časem překonat a nespokojit se se zástupným stylem natrvalo, ale jen do doby, než seženete své oblečení.

*

Já sama už zažila všechny tři případy. Hrála jsem divadlo, byla jsem na zkouškách a sehnat mé oblečení je těžké a šití dlouho trvá, takže někdy využívám zástupných stylů, třeba na sport, pohovory nebo dokud nebudu mít ve skříni prostě více těch opravdu svých věcí. A někdy máme zástupný styl jen proto, že zrovna máme náladu být někým jiným. Třeba se nějaká romantička cítí velmi nabitá energií a skoro až sportovní, tak výjimečně vezme kalhoty a tenisky místo běžných šatů a cítí se v tom v tu chvíli dobře a sama sebou. To není nic proti ničemu. Kdyby tak ale chodila každý den, pochopila by, že tudy cesta nevede. Zástupné styly mohou být dobré pomůcky pro některé situace, ale nikdy bychom se do nich neměli zahalit natrvalo. Tím bychom totiž schovaly některé ze svých nejvzácnějších darů a to by byla ohromná škoda.

Sdílej:

Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest

Comments

  • Veronika
    Odpovědět

    Vaše stránky jsou naprosto úžasné!! Článků se nemůžu nabažit, jsou nesmírně obohacující a k zamyšlení o sobě sama…
    Děkuji! děkuji! Děkuji! A prosím – POKRAČUJTE DÁL. Moc mě to obohacuje a věřím, že mnoho dalších čtenářů taky:-)

  • nerisa
    Odpovědět

    Děkuji 🙂 Jsem moc ráda, že jsou články užitečné a nebojte se, nemám v úmyslu končit 🙂