Poznej sebe a svůj styl

1. "Stylo-mluva"

Styl je jako jazyk, jen místo slov používá oblečení. Říká ostatním, kdo jsme – a pokud jím neumíme mluvit správně, lže jim. A tak trochu pak lžeme i sobě. Oblečení ovlivňuje nejen názor lidí na nás, ale také naše chování a vystupování. Místo, abychom byli sami sebou, se pak přizpůsobujeme oblečení. Máme na sobě elegantní kostýmek a lodičky a díky tomu jsou omezovány naše pohyby a někdy i řeč. Občas máme sklony mluvit jinak před lidmi, kteří jsou pro nás důležití. Stejně tak občas máme sklony mluvit jinak, když jsme oblečení jako bychom byli někdo jiný. Tyhle masky používáme pořád, jsme někým jiným v rodině, práci. Nejvíce sami sebou jsme, když jsme úplně sami. Tehdy se můžeme uvolnit a nemyslet na to, co si o nás ostatní myslí.

A neznamená to, že bychom měli do společnosti chodit v teplácích, protože je doma nosíme. Znamená to najít něco, v čem se cítíš přirozeně a připadáš si krásná. Ne krásná jako modelky v reklamách. Krásná tvým vlastním, jedinečným způsobem. A může to být klidně v pánské košili a ne v plesových šatech.

Nauč se poslouchat, co ti říká tvoje tělo a duše. V čem se cítíš svázaná? V čem se cítíš svobodná?

Je jedno, co si o své odpovědi myslíš. Důležité je jen to, jestli je zcela pravdivá a upřímná. Nepřemýšlej, představuj si. Nebo si něco obleč. A jen to prociť – jak se v tom cítíš?? Nejsou správné ani špatné odpovědi.

Jak se chováš, když jsi úplně sama – nikdo tě nevidí ani neslyší? A jak se chováš před lidmi? Obě tyto stránky tvé osobnosti by ideálně měly být v rovnováze, ale i když nejsou, obě jsou důležité. 

Cvičení

Mám ráda různá cvičení na představivost. Styl je ostatně hodně o emocích, vizuálu a představivosti. Dnešní cvičení můžeme nazvat třeba „Perzóna“. Bude mít tři kroky.

Krok první: Vytvoř si v pc složku, do které budeš dávat všechny materiály související s tvým hledáním sebe a svého stylu. Název libovolný, třeba: Stylová Kačka. Pokud máš raději práci s papírem, kup si složku a dělej cvičení na papír. Ideální je, pokud umíš taky alespoň trochu kreslit, nemusíš pak tisknout obrázky. V pc se ti budou skladovat snáze.

Krok druhý: Představ si, že píšeš román nebo filmový scénář. Budou v něm vystupovat dvě postavy. Ty – jaká jsi doma. A ty – jaká jsi mezi lidmi. Představ si, že to jsou dvě různé osobnosti. Vůbec neřeš, jestli si jsou nebo nejsou podobné. Prostě je popiš. Jak vypadají? Jak se chovají? Co rády dělají? Možná, že postava A ráda nosí tepláky, sleduje seriály, brečí u romanťáků a zpívá ve sprše. Možná, že postava B chodí do divadla, nosí pouzdrovky, dělá v bance a za všech okolností zachovává klid.

Krok třetí: Najdi si obrázek každé z těch dvou. Nemusí se ti podobat. Možná si jednu představuješ jako zrzku a reálně jsi bruneta. Zkus najít fotku nebo ilustraci osoby, která podle tebe nejlépe vystihuje povahu té postavy, jak jsi ji napsala. Tip: Pokud lze, obleč ji. Klidně využij nějakou online oblékací hru pro holčičky (možná jsi už překonala padesátku a připadá ti to trapné, ale já to nikomu nepovím). 

Pokud ti tohle cvičení dělá problémy, můžeš si ho zkusit nanečisto s někým úplně jiným. Vlastně ti to můžu doporučit, i pokud ti problémy nedělá – lépe tak porozumíš tomu, jak styl „mluví“. Představ si kamarádku nebo celebritu nebo si vytvoř zcela imaginární osobu, popiš její povahu a obleč ji. Pak se můžeš zamyslet nad tím, proč jsi ji oblékla zrovna takto. Možná nevíš, je to intuitivní, to je OK. Ať už tě něco napadá nebo ne, měla bys teď lépe chápat, že oblečení tvoří nějaký dojem a je dobré s ním pracovat. A samozřejmě hlavním účelem cvičení bylo získat nad sebou i trochu nadhled. Lépe se obléká „nějaká filmová/literární postava“, protože tam neřešíš, co by se mělo, co se sluší, jakou má postavu a nevím co všechno – prostě obejdeš ten nános vlastních přesvědčení. Je jedno, co bys nosila ty. Co by nosila ona? Co se k ní hodí? Klidně si udělej třeba koláž.

 

 

A jestli pořád potřebuješ lépe proniknout do toho, jak funguje „stylomluva“, udělej tohle cvičení opačně. Buď si vytvoř nějaké outfity, nebo na internetu najdi obrázky různě oblečených různých žen, které vůbec neznáš. Nějaké modelky. A teď u každé jen na základě oblečení hádej, jaká je. Pokud různě oblečeným ženám přisuzuješ různé vlastnosti, je to jasný důkaz toho, že oblečení opravdu ovlivňuje náš názor na lidi. Přecejen – ty o nich taky nic nevíš, ale popsat je dokážeš, žejo?

Možná tvůj popis není pravdivý, protože nosí nějaký styl, ne autentický styl. Ale nalijme si čistého vína – podvědomě všichni lidi takhle hodnotíme a pak jsme překvapeni, když náš názor nesedí. Možná se říká, že nemáme soudit knihu podle obalu, a je dobré si dávat pozor na předsudky, ale moc nejde si je nedělat. Proč? To jsem vysvětlila ve videu, takže pro zopakování jen stručně: Mozek zjednodušuje, je to jeho strategie přežití. Pokud vidí něco nového a může to zařadit do jakékoli kategorie, udělá to. Mozek miluje kolonky. Nemá smysl se za to stydět, ale je dobré to využívat ve svůj prospěch.

V jaké kolonce chceš u ostatních být – ve spíše pravdivé nebo spíše lživé?

P. S. Nezapomeň si stáhnout pracovní sešit a mít ho při ruce při procházení jednotlivých lekcí. Dělej si do něj průběžně poznámky a v poslední lekci se ti pak bude lépe dávat dohromady shrnutí toho, co ses o sobě dozvěděla.

Shrnutí

  • jak se oblékáš, tak působíš
  • všímej si toho, jak se v oblečení cítíš
  • jak se liší tvé "soukromé" a "veřejné" já? jak by se měly oblékat?
  • měj nadhled - představ si, že jsi postava z filmu či knihy a cvičně této postavě vyber kostým
  • pokud chceš zažít, jak hodnocení na základě oblečení funguje, zkus to opačně - přiřaď k cizí, libovolně oblečené osobě povahové vlastnosti
  • stáhni si pracovní sešit a dělej si poznámky