clothing-1549070_960_720
Nerisa

Nerisa

Mění se náš styl – nebo se nám jen mění vkus?

Jedna ze čtenářek mi dala podnět k napsání článku – zajímalo ji, jaký mám názor na to, že se její styl postupem času mění. Když jsem nad tím nějakou chvíli přemýšlela, neřekla bych, že se nám mění styl. Spíše bych řekla, že se nám může měnit vkus. Vlivem okolností, nové inspirace, nálady nebo u nás žen už jen tím, že je určitá doba v měsíci.

Autentický styl je jádro, odráží to hlavní na naší osobnosti-duši, to pravé, skutečné, co v sobě máme. A co lidem kolem řekne hned od začátku, s kým mají tu čest. Podle nosa poznáš kosa a podle stylu člověka 🙂 V angličtině mají pojem “signature style”, který označuje naprosto typické oblékání nějaké osobnosti. Někdo nosí pořád květované šaty, někdo džíny a černý rolák – vždy ho podle tohoto úboru poznáme. Autentický styl je tak trochu nástavbou, většinou zahrnuje více než jeden či dva typy outfitu. Je v něm vše – barvy, materiály, vzory, střihy, motivy, … co odráží naše nitro. Takový typický outfit z toho může mít jen určitý výsek. Někdo nosí minimalisticky jeden outfit pořád, někdo je střídá dle nálady, příležitosti, módy – podstatné je, aby zůstal ve stylu a držel se toho svého rámce. Styl, alespoň pro mě, není jen soubor pravidel – pravidla mu dávám/e proto, aby pro nás byl uchopitelnější. Styl může být ve své čisté podobě klidně jen určitý dojem, pocit, nálada, vyjádřený v oblečení. Je však mnohem jednodušší mít seznam oblečení, které tuto náladu vystihuje, než se snažit nakupovat jen podle nálady. To by asi moc dobře nedopadlo 🙂

Co se tím snažím říct – občas můžete prostě objevit něco nového, co je ve stylu-jeho dojmu, ale do té doby jste to neměli nikde v seznamech, protože jste možná ani nevěděli, že to existuje. Móda se mění a nelze se jí úplně vzepřít. Třeba letos najdete v každém druhém obchodě tylovou sukni – dlouhou i kratší. Éterické, romantické a další ženy pochopitelně zajásají. Já tylovky milovala už před několika lety, ale tehdy nikde nebyly a nikdo je nenosil, takže v nich byl člověk tak trochu za blázna. Dnes je ale móda jinde a tak má tyto sukně více lidí a více lidí je nosí (bohužel i ti, co by neměli). Nebo si vezměte vývoj džínů. Když mi bylo cca 13, nosily se dole rozšířené džíny, zvonáče. Nosily se asi i rovné, ale mně se víc hodily ty zvonové, tak jsem nosila je. Kdysi se nosily kalhoty zásadě jen do pasu, pak se začalo nosit vše bokové. Dnes už se opět vrací sukně do pasu, už nemusí být jen bokové. Kdybych si oblékla sukni do pasu na základní škole, měli by ze mě ostatní legraci, hlavně kdybych do ní ještě zastrčila tričko 🙂 A džíny? Žádné zvonáče, ale slimky a nejlépe roztrhané a nejlépe s dírou na koleni. Správní rebelové zajásají, milovníci kolen v teple příliš ne. A co teprve ti, kterým úzké džíny zkrátka na postavu nesluší. Ať už chceme nebo ne, pokud nemáme vyloženě rebelské sklony a chceme trochu zapadnout, musíme se v některých věcech omezovat na dobu a její aktuální trendy. I kdyby jen proto, že nemáme jinou možnost než nakupovat v obchodech, kde nabídku a střihy nijak neovlivníte.

Na druhou stranu může móda přinést něco jiného, co do vašeho stylu skvěle zapadá, ale dřív to nikde neprodávali. Je pak přirozené, že to začnete nosit, i když to dříve ve vašem šatníku nebylo. Ale nezměnil se vám styl. Změnila se nabídka obchodů. Pro mě jsou tohle třeba asymetrické, handkerchief, cípaté lemy – na fantasy nástěnkách na Pinterestu norma, nicméně až poslední dva, tři roky začaly být i v obchodech. Příp. se vám začalo líbit něco, co se vám dříve nelíbilo. Pokud je to stále ve stylu, je to ok. Jen se vám změnil vkus. A vkus se mění, postupem času můžeme více inklinovat k jiným částem svého stylu, jiným barvám atd. Oblečení je přecejen i od toho, abychom si trochu hráli.

Změna vkusu může přicházet z nejrůznějších důvodů. Nejen proto, že objevíte něco nového.

Někdy preferujeme určité barvy, protože odráží naše aktuální psychické rozpoložení. Můžete mít černé období, za rok si zamilovat fialovou, pak bordó, pak se objeví černá a šedá a pak si říkáte – tmavě hnědá je tak hezká barva… Všechny ty barvy mohou být ve vašem stylu, ale preference se s časem mění. Jednou nosíte nejradši tu, pak zase jinou, objevíte nový způsob kombinování barev, někdo vás k tomu inspiroval a vy to prostě musíte vyzkoušet…

Změní se nám životní styl. Začneme potřebovat více praktičtějšího oblečení (typicky mateřství, přestěhování na venkov) nebo si naopak budeme moci dovolit méně praktické (pořídíte si auto, takže můžete mít vyšší podpatky, nebudete v nich chodit hodinu po městě). Začneme se pohybovat v jiné společnosti. Dříve jste možná měli pocit, že mezi přáteli budete za snoba v těch značkových věcech, ale teď jste “mezi svými” a nikomu nebudou vadit. Se stářím možná začneme chtít celkově méně nápadné věci.

Dále také může dojít ke změně tolerance – už nechceme nosit určitý materiál, protože se v něm přestáváme cítit pohodlně. Začne nám vadit zabíjení zvířat, tak přestaneme kupovat kožené věci. Fair trade. Dříve jsme snášeli nepohodlí pro krásu, třeba vyšší podpatky, ale teď jsme starší, máme děti, … a potřebujeme pohodlnější variantu. Konečně jsme sekli s kancelářskou prací, která nás nebavila a můžeme zahodit košile a už je nikdy nenosit 🙂 Anebo se vám časem může nějaký kus oblečení znelíbit prostě proto, že si vytvoříte negativní asociaci. “Tohle už nebudu nosit – nosí to teď každý a já nejsem stádová ovečka.” “Tohle nosí ta osoba XY, kterou nesnáším, takže já to nosit nebudu.” Ale ta změna tolerance může být i naopak, můžete začít mít rádi něco, co vám dříve vadilo. Třeba si negativní asociaci z minulosti vyřešíte, přestanete vídat tu osobu; přestanete mít odpor k velkým výstřihům, protože už vám tolik nevadí ženy, co se “předvádí” a už jste se pustily přesvědčení, že tělo ukazují jen ženy, co jsou hloupé a nemají víc co nabídnout 🙂

Mohou se vám posunout hranice. Dříve jste mysleli, že něco nemůžete nosit, protože co na to okolí; nenosil to nikdo jiný a nechtěli jste vyčnívat; měli jste pár kilo navíc; ale teď už jste s tím z jakéhokoli důvodu v pohodě.

Ženám se mění vkus a tolerance každý týden. Jeden týden chtějí být rychlé a výkonné, nejradši si obléknou kalhoty a nesnesou podpatky – a další týden chtějí šatičky a botičky a parfémy a líbit se a stojí hodinu před zrcadlem.

Podstatné je, že ani přes tyto drobné změny se styl a jeho jádro nemění. Z přírodní ženštiny se nestane rocková diva jen proto, že se probudila s náladou “jsem drsná a zvládnu cokoli”. Nejspíše si ji půjde vybít na zahrádku, zkusí postavit s manželem kůlnu nebo napíše petici za ochranu práv zvířat a půjde s ní po sousedství, spíše, než by šla shánět kapelu, se kterou pojede na turné 🙂 Stejně, jako se jí kvůli náladě nezmění osobnost a priority, se jí nezmění přes noc ani šatník a nepůjde si koupit černé kožené kalhoty. Ani rockerka, která bude mít chuť vyrazit do přírody na túru, si na to nepořídí bavlněnou tuniku. Nahodí roztrhané kraťasy, tričko kapely, glády, vezme krosnu na záda a půjde. Lidé se mění ve spoustě drobných věcí, ale celou povahu nepřekopete.

Styl se může rozvíjet (ačkoli je to spíš naopak, spěje k minimalismu, jak si ujasňujete detaily). Když začnete s autentickým oblékáním, najdete svůj styl, budete mít pořád dost možností, jak ho pojmout. Možná budete chvíli experimentovat. Po čase zjistíte, že některé kombinace oblečení, barev či materiálů vám vyhovují více, zatímco ty jiné méně. Možná začnete s tím, že můžete nosit tři typy kabátů… a za rok zjistíte, že nejradši máte jen jeden z nich a necháte si ho ušít jednou tenčí na jaro a podruhé ten stejný, jen hrubý, na zimu. Nebo dojdete k závěru, že vás nebaví pořád řešit, jaké tričko se hodí k jaké sukni a budete nosit jen šaty – a pořídíte si 20 šatů, k tomu doplňky a budete šťastná žena 🙂 Anebo šťastný muž, který má dva obleky, troje kalhoty a deset klasických košil v různých barvách. To vše je normální.

Ale autentický styl se nemění. Může se rozvíjet, můžou se nám měnit preference či životní styl, ale jádro zůstává stejné.

Sdílej:

Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest

Comments