Milé čtenářky (a možná i nějací čtenáři), již dlouho vás podezírám z toho, že při čtení mých článků a návodů a vůbec rad, jak se správně oblékat, tajně toužíte po jedné věci – zjistit, jak vlastně vypadá můj styl. Někdo mi to prosím potvrďte, ať si nepřipadám tak blbě, že sem dávám tolik svých fotek.

Dnes jste se tedy dočkali a dostanete odpověď na svou věčnou otázku: Jak se každý den obléká ta ženská, co tvrdí, že má svůj styl a rozumí oblékání?

Hodně z vás už asi vidělo můj návrh šatníku, takže si můj styl trochu představit dokážete. Svůj návrh pravidelně aktualizuju podle toho, jak zjišťuju, co mi chybí a co vlastně až tolik nepotřebuju. Přidávám věci, co jsem si koupila a tak. Tady je aktuální verze:

Není tam všechno, co vlastním, něco jsem koupila „offline“ nebo někdy dávno před tvorbou tohohle návrhu a mám i nějaké starší věci v jiných barvách, které se mi pořád občas hodí. Třeba šedé legíny.

Jak ale takový šatník funguje v realitě, v praxi? Jak vypadají skutečné kombinace skutečného oblečení. A jak vypadají na mně? 🙂

Už při psaní návodu na kompaktní šatník jsem pracovala na skládání toho svého a plánovala jsem, že vám ukážu, jaké oblečení mám a jak ho dávám dohromady. Připadá mi důležité vám dokázat, že to, co píšu, nevypadá dobře jen na papíře, ale opravdu to funguje.

Návod jsem dokončila asi před rokem a od té doby jsem focení svých věcí úspěšně odkládala. Nejprve jsem chtěla počkat, až budu mít víc oblečení aby vůbec bylo co ukázat. Pak jsem si říkala, že když už to chci fotit, možná bych měla sehnat nějakou pomoc, udělat to hezké, … jako z instagramu. Ale to byste se nikdy nedočkali.

Mám pro vás tedy nakonec jen nekvalitní fotky vytvořené za jednoho alespoň trochu slunečného zimního dne, focené doma, na blbém světle, za lockdownu. Ale… lepší takhle než nikdy, ne? Můžete si třeba představovat, že to je můj osobní fotografický styl. Takový… retro feel. Dala jsem si ale záležet na tom, aby barvy co nejvíc odpovídaly realitě. I když je jasné, že na každé obrazovce budou stejně vypadat jinak.

Jo a taky máte většinu bez mého obličeje. Asi bych se zbláznila, kdybych se musela snažit se ještě na všech nějak normálně tvářit 😀

Kabáty mám přesně dva – jarní (od zenabohyne.com) a zimní. Ty hnědé šaty jsou jinak jediná věc, co mám z Desigual (z druhé ruky).

Co všechno se dá udělat s olivovou sukní… zmínila bych bílou vzorovanou halenku – trvalo mi strašně dlouho sehnat nějakou halenku/košili, ve které bych nevypadala jako strašák, a nakonec se podařilo. Další úlovek, na který jsem hrdá, je bílé éterické tričko v poslední trojici. To už mám dlouho, na vysoké jsem ho nosila k černým legínám a vysokým kozačkám a jsem ráda, že ho ještě můžu využít.

Nakonec – nikdy mě nenapadlo dát fialový svetr k zelené sukni, ale protože jsou podobně tmavé, kupodivu to vůbec nevypadá tak špatně, jak by člověk čekal. Ten fialový svetr je taky starší, tahle fialová je v mé barevné paletě, ale ne v mých hlavní barvách pro šatník, takže už si v ní nic nekupuju. Možná kdybych uviděla nějaké šaty.

Modrou mám mezi doplňkovými barvami a i přesto si k ní můžu vzít prakticky jakoukoli jinou svou barvu (s výjimkou zelené). Jinak tuhle (z Chicwish) i předchozí sukni (z Orsay) jsem zkracovala, tu zelenou i zužovala, je to bída s mými mírami 🙂 Šedý svetr je už taky starší, ne v mých barvách, ale občas ho použiju.

Tahle hnědá sukně je velká výjimka v mém šatníku, protože jsem ji šila sama. Šití mě poslední dobou tak akorát rozčiluje, nemám na něj nervy, takže se mu vyhýbám, co to jde 🙂 Plus je tady vidět moje jediná kabelka.

A tohle je zbytek – moje dlouhá zelená sukně, kterou jsem strašně ráda nosila ven, než se při praní podivně srazila… a pak mi do ní pes vyžvýkal díru… tak už ji nosím jen doma. Dále moje jediné kalhoty, kraťasy na léto, starší světlé šedé legíny a poslední dvě věci jsou ukázka toho, co nosím doma. Ty tmavší šedé legíny jsou druhá věc, kterou jsem ze zoufalství ušila! Šaty jinak byly taky původně na ven, ale už jsou dost ošoupané.

Nakonec tady ještě máte (dosti rozmazanou, ale co se dá dělat) fotku jednoho trička, které se špatně fotí, ale má ideální barvu. Tak jsem se pokusila i usmát, abych vám mohla ukázat, jak to vypadá, když má člověk opravdu tu správnou barvu 🙂 Je doufám vidět, jak je přirozená.

To je prosím všechno. Doufám, že jsem vaši zvědavost uspokojila 🙂